Zprávy

Jméno: Heslo: přihlásit trvale [Zapomenuté heslo?] Registrace zde! Přidej RSS
  pondělí 1 . září 2014, 13:10  ,  Týden: 36,   Den roce: 244,  dnes má svátek Linda / Samuel, zítra má svátek Adéla

Jaroslava Toutonghi, MBA o tom, když stres řešíme jídlem


Testy pro personální práci [Jaroslava Ester Evangelu, Jiří Neubauer / Grada]
vydáno: 2014-09-01 11:40:40

Dostává se vám do rukou ojedinělá publikace vyplňující mezeru v oblasti personální diagnostiky na našem trhu.

Prodavačka Jaroslava o Automatu: Vyučila jsem se v Koruně!
vydáno: 2014-08-30 20:35:32

Nejslavnější československý bufet Automat Koruna se možná dočká svého obnovení. Plánuje se to. Zprávu uvítala i Jaroslava Koulová (69) z Kladna. V Automatu se učila na prodavačku a strávila tam 4 roky. Na práci vzpomíná s nostalgií, ale říká také, že práce tam byla zabíračka.

RECENZE: Procházka po ztraceném ráji Jaroslava Róny
vydáno: 2014-08-27 12:47:05

Malíř a sochař Jaroslav Róna, jehož tvorba je spojena s uměleckou skupinou Tvrdohlavých, vystavuje v Galerii umění Karlovy Vary. Expozice představuje jeho práce z poslední dekády a některé z nich mohou návštěvníci spatřit vůbec poprvé.

Jaroslava Obermaierová o Ulici: Doufám, že nejsem taková drbna
vydáno: 2014-08-20 18:34:05

Jak by se Vilmě Nyklové, kterou hraje Jaroslava Obermaierová, líbilo, kdyby Simona sbalila jejího syna Lumíra? "Já ji mám ráda, je to takový temperament, tak třeba by to pro něj bylo zdravé, ale nepředbíhejme," řekla herečka TV Nova.Jaroslava Obermaierová coby Nyklová hraje v Ulici od samého začátku, tedy již devět let. Co je pro ni u její role stěžejní?"Snažím se, aby byla bezprostřední, aby byla zábavná," svěřila se Jaroslava.A je herečka taková drbna jako její postava v Ulici? "No já doufám, že za takovou až ne, ale člověk má vědět, co je novýho, ne?" dodala Obermaierová.

Prezident republiky přijal Jaroslava Pouzara
vydáno: 2014-08-20 07:00:46

V úterý dne 19. srpna 2014

Prezident republiky přijal Jaroslava Doubravu
vydáno: 2014-08-17 12:41:33

V pátek dne 15. srpna 2014

Výškaře Jaroslava Bábu zastavily ve finále ME ohnuté hřebíky
vydáno: 2014-08-16 05:41:05

Tvrdý povrch na stadionu Letzigrund dělá českým atletům potíže dál. Výškař Jaroslav Bába bojoval ve finále mistrovství Evropy v Curychu o medaile do chvíle, než se mu na

Jaroslava Toutonghi, MBA o tom, když stres řešíme jídlem
vydáno: 2012-02-01 15:05:12

S nutriční poradkyní z Kontaktního centra Anabell Jaroslavou Toutonghi, MBA jsme hovořili o tom, proč někdy řešíme stres jídlem.


Další podobné články:


Praktická kniha-pletení [Jaroslava Dovcová / Rebo Production]
vydáno: 2014-07-23 12:41:04

Tato publikace je určena pro úplné začátečníky, ale i pro odvážnější a zkušené milovníky ručních prací.

Šéfka magistrátu Jaroslava Boudová zůstane ve funkci
vydáno: 2014-07-19 15:47:25

Most - Sebevědomý pokus mosteckých radních odvolat tajemnici magistrátu Jaroslavu Boudovou skončil fiaskem. Ve funkci ji podržel ředitel krajského úřadu Milan Zemaník. S návrhem na odvolání nesouhlasil.


Výtvarnice Jaroslava Brychtová zůstává věrná Železnému Brodu
vydáno: 2014-07-16 11:34:43

Železný Brod (Jablonecko) - Sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová zůstává věrná Železnému Brodu, kde se před 90 lety narodila. Žije v domě, který postavil její otec. Sklu už se...

RECENZE: Ardenský les Jaroslava Hořánka je plný překvapení
vydáno: 2014-07-15 16:41:31

Výstavu Ardenský les složenou z prací grafika Jaroslava Hořánka (1925–1995) připravila pražská Galerie Hollar. Expozice prezentuje převážně méně známá a dosud nevystavená díla. Díky tomu čeká na milovníka kvalitní grafické tvorby mnoho překvapení.

V novinách zní chvála na Jaroslava Tvrdíka, nyní obchodníka s Čínou
vydáno: 2014-07-08 07:41:55

Současný obrat české zahraniční politiky k ekonomické diplomacii dělá radost zejména jednomu muži. Tomu, který je považován za „otce“ obchodní diplomacie mezi Českou republikou a Čínou. Tomu, který již v časech Topolánkovy vlády, která byla v Pekingu na „černé listině“, jezdil po zemi a navazoval kontakty, které dnes zdárně zpeněžuje. Jmenuje se Jaroslav Tvrdík.

Czechscape [kol., Klára Pučerová (ed.) / Galerie Jaroslava Fragnera]
vydáno: 2014-07-03 09:58:30

Publikace CzechScape představuje téma současné české krajinářské architektury s velkorysými přesahy do dalších příbuzných disciplín, čímž záměrně překračuje hranice běžného chápání oboru.

Jaroslava Simonová: Škola, poslední bašta
vydáno: 2014-06-30 00:01:17

Každý podvědomě chce, aby „oni“ poslouchali stejná pravidla jako „já“. Bohužel jejich pravidla nejsou ta má a Marie Terezie ani Marcel Chládek nejsou tvůrci hlavních pravidel, která bych vybrala pro život svých dětí. Vlastně se jim nedivím. Těm, co se jim nelíbí domácí vzdělávání. Jsou to v zásadě lidé řádu. Přáli by si, aby se věci dělaly tak, jak se dělat mají. Podle pravidel. Podle zavedených pravidel se chodí do školy od šesti do patnácti let, tak jaképak copak. Šmitec. Tak to bylo, je a tak to bude.Pravidla. Někdy je užitečné zamyslet se, proč a k čemu byla ustanovena. Třeba pravidlo o povinné školní docházce. To vzniklo proto, aby stát dal najevo, že má zájem na vzdělávání svých obyvatel. Nebylo to všem z čiré lásky k nim, byly za tím i velmi pragmatické důvody – náročnější výrobní postupy počínajícího průmyslového věku vyžadovaly znalejší pracovníky. Fakt, že škola je zároveň bude vést v duchu hesla „za císaře pána a jeho rodinu“, byl jistě dalším plus.Netrvalo ale dlouho, než vrchu nabyl předpis vedený filozofií „Rakousko nepotřebuje lidí učených, nýbrž poddaných“. Jsou dnes i rodiče, kteří dokáží své děti připravit na náročné výrobní postupy doma. Dokonce je dokáží vzdělat tak, aby se staly aktivními občany – aktivními členy společenstva, ve kterém žijí. Navíc se jim snaží vštípit pravidla, kterými se škola buď vůbec nezabývá, nebo jenom velmi okrajově. Pravidla, která jim připadají důležitá. Některá z nich jsou více než dva tisíce let stará a leží na pevnějších základech, než je rozhodnutí osvícenecké panovnice. Jiná jsou novější, ale svou důležitost již osvědčila. Další jsou velmi nová a svou platnost ještě budou muset prokázat.Vlastně se jim nedivím, že tvrdohlavě tvrdí, že jen škola dokáže udělat z dítěte člověka. Lidi z dětí přece udělat potřebujeme a dobrá, pevná, užitečná pravidla, na která by byl spoleh a která by lidé byli ochotni sdílet, prostě nejsou. Zůstává už jenom škola, poslední bašta, kde se pravidla fungování učíme. Rodiče totiž musí do práce, aby monarchie či demokracie vzkvétala, také aby vzkvétali oni. Co na tom, že někdy třeba chtějí vzkvétat jinak než v zaměstnání 7/24. Ve škole se v pravidlech děti rychle vycvičí. Poslouchej, co ti tvůj nadřízený říká a pak to zopakuj. Občas to musíš udělat, ale na to už obvykle nedojde. Vyslechneš si pravidla daná, ale stejně důležité je pochopit ta nepsaná, která jsou ve společenství žitá. Když jdou proti sobě, poslechneš ta nepsaná – je to pro tvé přežití v kolektivu důležitější. Mimochodem, tohle pravidlo ti nikdo neřekne, ale brzy na to přijdeš sám.Jsou dnes i rodiče, kteří nechtějí v šesti letech vystavit své dítě nepsaným pravidlům, která si matně pamatují ze svého dětství, a která byla za ty dvě tři desítky let ještě rozšířena o nová: jen s dotykovým mobilem do školy choditi budeš, nic, co nemá na sobě vyšitou značku, nositi nebudeš, a mnohá další.Vlastně se jim nedivím – těm, co se jim nelíbí domácí vzdělávání. Pěkně se zařadili do hlavního proudu a chtějí, aby v hlavním proudu byli všichni. Je to zcela přirozené. Každý podvědomě chce, aby „oni“ poslouchali stejná pravidla jako „já“. Bohužel jejich pravidla nejsou ta má a Marie Terezie ani Marcel Chládek nejsou tvůrci hlavníchpravidel, která bych vybrala pro život svých dětí. Proto tedy, ač se jim nedivím, budu se vždy stavět za právo, aby děti mohly vyrůstat více v souladu se světonázorem svých rodičů než aktuálního ministra školství. Nemusí mít strach, úplně se mé děti názorům Marcelů Chládků nevyhnou, to prostě nejde. Ale dokud to jde – dokud jsem pro dítě hlavní autoritou já, chci závaží na svou stranu přidávat intenzivněji, než mi to umožňuje povinná školní docházka.Autorka je předsedkyní legislativní sekce Asociace pro domácí vzdělávání. Převzato z občasníku RC MONITOR. Převzato z Konzervativních listů

Pouť ke kořenům českého myšlení. Rok žijeme bez českého intelektuála Jaroslava Kohouta
vydáno: 2014-06-22 09:46:42

Bylo to jak zásah shůry. V pátek, 20. června, to byl rok, co zemřel významný český intelektuál Jaroslav Kohout, jeden z nejdéle vězněných demokratů. Vždyť byl zatčen hned na jaře 50. roku a propuštěn až za všeobecné amnestie na počátku květnu 1960. Tehdy se vrátil ke své ženě, spolužačce na pražské Filosofické fakultě Jasněně, rozené Rónové na Smíchov, kde žili až do přelomu století, kdy je výpověď nového majitele připravila o domov.[1] Bylo to jak zásah shůry. V pátek, 20. června, to byl rok, co zemřel významný český intelektuál Jaroslav Kohout, jeden z nejdéle vězněných demokratů. Vždyť byl zatčen hned na jaře 50. roku a propuštěn až za všeobecné amnestie na počátku květnu 1960. Tehdy se vrátil ke své ženě, spolužačce na pražské Filosofické fakultě Jasněně, rozené Rónové na Smíchov, kde žili až do přelomu století, kdy je výpověď nového majitele připravila o domov.[1] kohoutovi 1 Promo článek:  Promo článek číst dál

Když chcete ušetřit, tak použijte Srovnání Ceny a pokud chcete stíhat, tak se hodí přesný čas. Jak je venku zjistíte na Aktuální teploty :)
Vysokozdvižné vozíky vám opraví Tolex.cz . Šikovná předpověd počasí  Další partnerské stránky: Fantastický Android  :).
Kontakt: info zavináč aktualnizpravy.cz. Aktuální zprávy doporučují partnery  - ochrana soukromí  .
28 ms