Aktuální Zprávy

Čas načtení: 2019-12-02 12:18:43

Literární vyhlídky (2. až 8. prosince)

První prosincový týden nabídne kromě řady autorských čtení a knižních křtů též několik diskuzí s literární tematikou a mnohdy i mezinárodní účastí. Do Prahy také zavítá francouzsky píšící spisovatel českého původu Pavel Hak, s nímž přinášíme rozhovor v prosincových Literárních novinách. A s hledem na blížící se Vánoce nešetříme ani tipy na zajímavé knižní a audioknižní novinky.   POZVÁNKY 2. 12. Praha / Od 19.30 se v kavárně Divadla Na Prádle uskuteční večer spisovatelky Daniely Fischerové, nazvaný Matky, macechy a podivné rodinné vztahy v životě i v literatuře. Na klavír hraje a zpívá Přemysl Rut, čtou a besedují Hana Kofránková, Markéta Potužáková, Vratislav Jiljí Slezák, Václav Jamek, Michal Zahálka, Libor Vacek a René Nekuda. Praha / V 19.30 proběhne v kavárně Fra Malá česko-německá literární konfrontace, která představí tvorbu Heinze Helleho, Dagmary Kraus, Veroniky Bendové a Luboše Svobody. Moderují Jitka Nešporová a Petr Borkovec, překlad textů Kateřina Klabanová a Viktorie Hanišová. Praha / Od 20 hodin bude v Knihovně Václava Havla uvedena kniha Rozhovory přes rozbouřené doby (Prostor 2019), přinášející dvanáct rozhovorů s významnými osobnostmi veřejného života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Pozvání na křest knihy a diskusi přijali disident a politik Luboš Dobrovský, bývalý studentský aktivista a spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni Šimon Pánek, ústavní právník Jan Kysela, novinář a spisovatel Aleš Palán, politický komentátor Jiří Pehe, spisovatel Mark Slouka, dokumentaristka Olga Sommerová, ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský a autoři rozhovorů Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Uvádí editorka knihy Denisa Novotná.   3. 12. Brno / V 17.30 zavítá do Knihovny Jiřího Mahena v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník Jan Škrob. Na svém kontě má dvě sbírky, Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). V roce 2015 byl zařazen do sborníku Nejlepší české básně 2015 a o dva roky později byl nominován na Literu pro objev roku. V roce 2018 získal třetí místo v soutěži Básne SK/CZ a zvítězil v Drážďanské ceně lyriky. Na Radiu Wave moderuje pořad Hergot! a komentuje v rubrice Prolomit vlny. Klatovy / Od 18 hodin přivítá Městská knihovna Klatovy v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básníka, prozaika a překladatele Pavla Kolmačku. Svým civilně spirituálním básnickým dílem bývá řazen mezi pokračovatele reynkovského proudu české poezie. Vystudoval elektrotechniku na ČVUT a religionistiku na Filozofické fakultě MU Brno. Pracoval v ústavu sociální péče, v domově důchodců, jako redaktor, překladatel, učitel a korektor. Vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (1994), Viděl jsi, že jsi (1998), Moře (2010), Wittgenstein bije žáka (2014), Život lidí, zvířat, rostlin, včel (2018) a román Stopy za obzor (2006). Praha / V 17 hodin představí ve Ville Pellé svou novou knihu Historie Čechů v USA (Práh 2019) spisovatelka a ilustrátorka Renáta Fučíková. Patrony knihy budou starosta Městské části Praha 6, Ondřej Kolář, diplomat a hebraista, bývalý kulturní atašé v USA, Robert Řehák, a vedoucí redaktor zahraničního zpravodajství České televize a bývalý zpravodaj ČT ve Washingtonu, Michal Kubal. Praha / Od 18 hodin proběhne ve Francouzském institutu v Praze setkání se spisovatelem Pavlem Hakem a čtení z autorova románu Warax u příležitosti vydání jeho českého překladu (v překladu Zdeňka Humla vydal Milan Hodek v nakladatelství Paper Jam). Strhující příběh o válce, moci, bohatství a chudobě vyšel poprvé v roce 2009 ve Francii. Rozhovor s autorem přináší aktuální prosincové číslo Literárních novin! Praha / V 18 hodin se v Ústavu pro českou literaturu AV ČR uskuteční První bilance 2019 – diskuzní setkání nad českou poezií a prózou uplynulých dvanácti měsíců. Debaty se zúčastní Markéta Kittlová, Jan M. Heller, Ondřej Horák a Jakub Chrobák. Moderuje Martin Lukáš. Praha / Od 18 hodin se v oddělení naučné literatury Městské knihovny v Praze uskuteční další z cyklu přednášek Světová poezie, pořádaného pod patronací Básnířky města Prahy Sylvy Fischerové a věnovaného zejména epické poezii v různých dobách a kulturách: od indické Mahábháraty přes Homéra a Vergiliovu Aeneidu až po Apollinairovo Pásmo. Tentokrát vystoupí Záviš Šuman s přednáškou na téma Apollinaire a jeho Pásmo. Bílovec / V 18 hodin zavítá do Městské knihovny Bílovec v rámci projektu Spisovatelé do knihoven vydavatelka, překladatelka a spisovatelka Markéta Hejkalová. Těšit se můžete na perličky z překládání finské literatury, jaké to je organizovat knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, vydávat knihy a samozřejmě i psát. V druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Od roku 2006 je místopředsedkyní Českého centra PEN klubu a čtyři roky byla členkou mezinárodního výboru světového PEN klubu. Kromě románů píše také povídky, knihy faktu. Praha / Od 19 hodin proběhne na palubě (A)VOID Floating Gallery pražské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Vedle autora knihy vystoupí Mikoláš Chadima a MCH3 s řadou písní na Wernischovy texty, bohemistka Barbora Čiháková a kmotrové knihy – bývalý šéfredaktor Literárních novin Vladimír Karfík a antikvář a literát Jan Placák. Praha / V 19.30 nabídne Božská Lahvice autorské čtení a besedu s bosenským básníkem a prozaikem Adinem Ljucou při příležitosti uvedení jeho knihy Stalaktit (Protimluv 2019). Besedovat s ním bude překladatel František Šístek, úvodem promluví nakladatel Jiří Macháček. Básnická sbírka Stalaktit s odkazem na význam tohoto slova zvažuje mj. především samu poezii, sám princip básnění. „Hledat neuchopitelné verše je totéž jako sledovat / záři dávno vyhaslé hvězdy,“ píše autor. Jako kdybychom při čtení básní sestoupili s autorem do hlubin tmy, kde pomalu odkapává voda z krápníků, jejíž rytmus sám řetězí slova, tempo a způsob výstavby věty. Praha / Od 19.30 se v kavárně Fra uskuteční sedmé pokračování celovečerních rozhovorů o práci básníka. Tentokrát se Daniela Vodáčková bude ptát básníka a překladatele Jana Škroba, autora sbírek Pod dlažbou (2016) a Reál (2018). Jejich rozhovor se bude dotýkat tematických okruhů, jako jsou jazyk, dikce, (ne)interpunkce; krajina, město, dystopie, tělo; přírodní lyrika vs. klimatická poezie; spoluvina a sociální soucit.   4, 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Café Kampus křest knihy básníka a výtvarníka Michala Matzenauera s názvem Haeffnerova lidová tvořivost opuštěná na počátku 19. století pro národní nespolehlivost (Paper Jam 2019). Sbírka přináší veselé a absurdní básně nejen o smutných věcech. Praha / Od 17.30 se v Kavárně Potrvá uskuteční křest nové knihy Felixe Boreckého Makabrózní povídky (Paper Jam 2019). Autor vychází z přirozené zvědavosti zabývat se smrtí a vkládá ji do kulis současné doby. Smrt je zde tematizovaná nikoliv jen jako cosi znepokojivého a strašného, jako cosi, co chce „lechtat nervy“, ale poukazuje se rovněž na tendenci ji cíleně vytěsňovat, tendenci, jež je v naší současnosti silnější než kdy dřív. Úvodní slovo pronese redaktor a editor Jan Šulc. Ukázku z knihy přečte herec Jiří Lábus. Večer hudebně doprovodí Camões House Band. Praha / V 18 hodin proběhne v Nakladatelství Meander křest nové knihy spisovatele Petra Stančíka a ilustrátorky Lucie Dvořákové s názvem Jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů (Meander 2019). Jedná se o další díl ze série knih o jezevci Chrujdovi, pojednávající tentokrát o tom, jak – chvíle napětí – jezevec Chrujda zakládá pěvecký sbor netopejrů. Praha / Od 19 hodin se v Kampusu Hybernská uskuteční křest knihy Krvavý cukr (přeložila Petra Johana Poncarová, Host 2019) a s ním spojená debata o problematice otroctví v britské literatuře, kultuře a dějinách. České vydání románu britské autorky Laury Shepherd-Robinsonové uvedou historička, etnoložka a přední česká odbornice na téma otroctví Markéta Křížová (SIAS), překladatelka a anglistka Petra Johana Poncarová (ÚALK) a Jana Glózová (nakladatelství Host). Praha / Ve 20 hodin bude v Kavárně Liberál uvedena kniha Bohorovné horory (Krásné nakladatelství 2019), která je uměleckým setkáním básníka Roberta Jandy, výtvarníka Martina Mulače a designéra knihy Bohuslava Vaňka-Úvalského. Jsou setkáním nutným, nekompromisním, setkáním vedeným z rozličných pozic týmž směrem. Jsou návratem ke kořenům obrazu, slova a zvuku v prvotních podobách magických formulací, balad a obrazných zjevení.   5. 12. Chomutov / Ve 14 hodin zavítá do Chomutovské knihovny v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, rozhlasový redaktor a hudebník Jonáš Zbořil. Vystudoval češtinu a angličtinu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Za básnický debut Podolí (2013) byl nominován na Cenu Jiřího Ortena a Literu pro objev roku v rámci cen Magnesia Litera 2014. Působí na Rádiu Wave, kde moderuje pořady On Air, Startér a literární pořad Liberatura (s Karolínou Demelovou). Kromě psaní se věnuje hudbě, hraje s kapelami Sundays on Clarendon Road a Steakhouse Orchestra. Praha / Od 18 hodin přivítá Dům čtení (pobočka MKP) spisovatelku a překladatelku Pavlu Horákovou, držitelku ocenění Magnesia Litera 2019 za román Teorie podivnosti. Je autorkou dalších knih, například trilogie knih pro děti o Hrobařících, či knihy Přišel befel od císaře pána: polní pošta – příběhy Čechů za první světové války. Překládá ze srbštiny a angličtiny. Patronát Domu čtení na rok 2020 jí předá stávající patron, básník Kamil Bouška. Praha / V 17 hodin nabídne Národní knihovna ČR (Klementinum), kde nyní sídlí český PEN klub, autorské čtení spisovatelky a scenáristky Terezy Brdečkové z jejího historického románu Zrcadlo Serafína (2016). Magický dobrodružný román se odehrává mezi Prahou, Paříží a Benátkami před vypuknutím třicetileté války. Píše se rok 1577 a kolem Země letí velká jasná kometa. V Čechách se ujímá moci Rudolf II., v Benátkách řádí mor. V rodině zrcadláře Paduana zemře nejstarší syn na otravu rtutí, a téhož dne najde v Praze brusič drahých kamenů Miseroni na zápraží novorozenou holčičku. Dá jí jméno Serafina, ale brzy ji musí přestrojit za chlapce… Krnov / Od 18 hodin zavítá do Městské knihovny Krnov v rámci projektu Spisovatelé do knihoven básník, spisovatel a překladatel Michal Ajvaz, jeden z nejvýraznějších autorů porevoluční literární scény, který se řadí k představitelům magického realismu, žánru tradičně spojovaného s oblastí Latinské Ameriky, ve kterém se náš všední svět běžně prolíná se světem mystična a fantaskna. Svou první básnickou sbírku, překvapivě pojmenovanou Vražda v hotelu Intercontinental, napsal v roce 1989, od té doby pravidelně publikuje sbírky poezie, filozofické spisy a prózu, nejnovější z jeho děl – rozsáhlý román Města – vyšlo letos na podzim. Za svou práci byl také několikrát oceněn, je držitelem prestižní Ceny Jaroslava Seiferta nebo Magnesie Litery za knihu roku 2012. Brno / V 19 hodin proběhne v Domě Skleněná louka brněnské uvedení knihy Daleko do ničeho (Host 2019), monografie Petra Hrušky o Ivanu Wernischovi. Publikace si všímá nejen Wernischovy básnické a překladatelské tvorby nebo editorské práce, ale zachycuje i jeho životní peripetie a umělecký kontext, v němž se jeho tvorba ocitá. Křtu se zúčastní i básník a nakladatel Martin Reiner a Martin Evžen Kyšperský, který některé Wernischovy texty zhudebnil, dále Martin Stőhr z nakladatelství Host a bohemistka Barbora Čiháková. Praha / Od 19 hodin nabídne Kampus Hybernská večer nazvaný Bez pevných jistot. Německá a česká próza současnosti. Zkušenost autorek je jiná než autorů, liší se generačně, liší se lokálně, liší se osobním i kolektivním kontextem a historií, liší se podobou literárního prostředí, liší se podle přístupu a stylu autorství. Jak rychle proniká současnost do literárních textů? Nakolik lze osobní zkušeností vypovědět o prožívání celé generace? Co se děje s románovou formou v době messengerů? Česká literatura se v poslední době snaží výrazněji profilovat v německojazyčném prostředí, současná německá literatura je do češtiny překládána již tradičně. V čem se stýkají a v čem se míjejí, v čem jsou uzavřeny ve svých hranicích a v čem je překračují. O tom budou číst a diskutovat tři dvojice českých a německých spisovatelek a spisovatelů Tereza Semotamová, Viktorie Hanišová a Jan Němec (jejichž romány v posledním roce vyšly v německých nakladatelstvích) a jejich protějšky ze SRN Dilek Güngör, Paula Fürstenberg a Jörg-Uwe Albig.  Praha / Od 20 hodin v Knihovně Václava Havla básník Daniel Hradecký u příležitosti vydání své nové sbírky básní Přibližování dřeva (Perplex 2019) představí básně svoje i dalších autorů, spjatých s Litvínovem, Josefa Jedličky či Pavla Růžka. S autorem bude hovořit majitel nakladatelství Perplex Martin Kubík a také šéfredaktor a editor jeho knihy Dan Jedlička.   6. 12. Praha / V 17 hodin proběhne v Kavárně Liberál křest debutové sbírky Dagmar Plamperové Z naší louky (Malvern 2019). Poezie Dagmar Plamperové je ztišená, minimalistická, ale o to silnější, neboť každé slovo tu má svou nezpochybnitelnou váhu. Konkrétní přírodní motivy se tu organicky prolínají s abstraktními osobními reflexemi, její obrazy mají jakousi křehkou, subtilní sílu a jsou stavěny s neobyčejným citem pro jazyk, jakož i pro vztahy mezi světem fyzickým a metafyzickým. Děčín / Od 19 hodin se v Baru Bodenbach uskuteční další (již osmý) večer českých prozaiček v Děčíně, který představí Veroniku Bendovou a její novou knihu Vytěženej kraj (Fra 2019). Dvojice jejích protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu. Stopy v čase, které k vám stále mluví, staré křivdy, staré vzpomínky, starou lásku. Praha / V 19.30 uvede v Božské Lahvici básnířka a teoložka Magdaléna Šipka svou debutovou básnickou sbírku Město hráze (Malvern 2019), která zahrnuje 31 rozsahem spíše kratších, poetikou a obsahem ovšem hutných básní. Ve sbírce se hojně objevují angažované motivy, poezie Šipky čerpá z autorčiny osobní občanské angažovanosti na poli sexuálních i etnických menšin a práva na město. Současně je to sbírka hluboce intimní a svým zacházením s básnickými obrazy bytostně lyrická. Úvodní slovo pronese básník a dramaturg Lahvice Matěj Senft, o knize promluví její redaktor a básník Kamil Bouška.   7. 12. Praha / Od 11 hodin proběhne v Knihkupectví Přístav uvedení nové knihy pro děti od Daniely Krolupperové s názvem Vánoční pohádka (Mladá fronta 2019) – laskavý vánoční příběh na motivy klasických českých pohádek. S pořádnou zimou, spoustou sněhu, vesničkou pod horami, hustými lesy i pekelnou branou ve skalách. A nebyli by to čerti, aby nekuli nekalé pikle. Ovšem dvě malé statečné děti – Maruška s Josífkem – se zlé moci nezaleknou a svým důvtipem se pokusí čerty přelstít.   8. 12. Praha / Ve 20 hodin bude žižkovský klub Punctum – Krásovka hostit Zimní večírek Psího vína. Zuzana Augustová zde představí knižní novinku Wolfram Höll: My jsme tři, kterou Psí víno vydalo se Studio Rote. Čtou Kamil Bouška, Zofia Bałdyga a David Fesl (performativní čtení), moderuje Ondřej Buddeus. {loadmodule mod_tags_similar,Související} NOVÉ (AUDIO)KNIHY Karolína Světlá: Vesnický román (Host 2019 – edice Česká knižnice) Je tomu právě 150 let, co Vesnický román opustil Grégrovu tiskárnu. A ačkoli se tehdy zdálo směšné, že by se žena stala spisovatelkou, Karolina Světlá předstihla všechny české prozaiky, dokonce i Nerudu či Hálka, když plně ovládla kompozici moderního evropského románu. Mnohovrstevný příběh lásky a žárlivosti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, situovaný do malebného Podještědí, však nekopíruje tradiční sentimentální šablony. Naopak odhaluje spletitost mezilidských vztahů: partnerských, mezigeneračních, sousedských i národnostních, a směřuje k nečekanému rozřešení. Smířlivému? Nebo tragickému? V dramatickém dialogu se tu střetává křesťanský svět ve své nesmiřitelné dichotomii katolictví a protestantství se světem lidových obyčejů, v nichž se každá z postav stává nositelem jedné výrazné vlastnosti či obhájcem určitého přesvědčení. Vypravěč zůstává nestranný a ponechává na čtenáři, aby sám promýšlel oprávněnost jejich postojů a jednání: Má člověk právo na osobní štěstí, nebo se musí vzdát svobody ve prospěch obecného řádu? Dokáže se vzepřít společenským konvencím? Smí překročit morální a etické normy? A boží zákony?   Irvine Welsh: Kalhoty po mrtvém (přeložil Rani Tolimat, Argo 2019) Další a patrně poslední návrat k hrdinům Trainspottingu ke čtenáři opět přivádí starou známou čtveřici – Marka, Begbieho, Simona, Spuda. Všichni jsou zas o něco starší, v nových životních rolích. Mark vydělává slušné peníze pořádáním tanečních parties; nikde nezakotvil, cestuje po celém světě, ale ve světě letišť a hotelů spokojenost a spočinutí nenachází. Z Franka Begbieho se překvapivě stal uznávaný umělec, který dokáže zapomenout na staré křivdy a při náhodném setkání už nemá potřebu se Markovi pomstít. Simon i Spud mají vlastní projekty na hraně zákona i za ní; černý obchod s lidskými orgány je ale velké sousto i na ně. Opětovné shledání někdejších přátel nevede k idylickému vzpomínání, ale ke sledu nehod a krizí, který nemůže dopadnout dobře. Jeden z nich z tohoto románu nevyvázne živý. Někdo z nich nosí kalhoty mrtvého muže.   Igor Malijevský: Otevřený prostor (Argo 2019) Otevřený prostor je temnou groteskou a zároveň autentickou sondou do podivuhodného korporátního světa. Na pozadí krátkých čtivých kapitol se postupně vrství zásadní faustovský příběh dnešní doby. Proč se hezkému počasí říká bombardování? Co je to francouzská ruleta? A kdy je deadline? Pro nezasvěcené čtenáře je kniha opatřena výkladovým slovníčkem korporátního jazyka.   Michal Havran: Analfabet (přeložil Miroslav Zelinský, Větrné mlýny 2019) Devadesátky v Bratislavě. Sex, drogy a okultismus v hlavním městě nicoty. Analfabet je generační román s dráždivou příchutí černého romantismu, zároveň vyznívá jako nenávistná pocta rodnému městu, městu-omylu, ideálnímu prostoru pro přípravu sebevraždy. Děj románu se odehrává v éře společenské transformace, v momentě, kdy se pádem starého režimu ve společnosti uvolňuje obrovská energie. Lidé ji však nehodlají využít k obnově svobody a duchovních hodnot, nýbrž k zuřivému pěstování konzumu. Této motivaci podléhá i spiritualita — stává se předmětem kšeftování a podvodů, je přetvořena ve falešný idol zoufalců toužících dát svému životu smysl. Společnost ovládají úspěšní predátoři, kdežto „ztracené existence“, neschopné aklimatizovat se na nové poměry, smutně živoří. Hrdinové románu patří k těm druhým. Razí si cestu mezi mafiány, prostitutkami, feťáky a šarlatány a jejich osudy se přitom nebezpečně stahují kolem jednoho ukradeného středověkého rukopisu. Rozbíhá se mystický příběh o knize s nerozluštitelným obsahem. Originální zpráva o střední Evropě, Slovensku a jeho metropoli může začít.   Ivan Acher: Nate tumáte (Dybbuk 2019) O básnické tvorbě Ivana Achera, která vznikala především v devadesátých letech minulého století, se ví poměrně málo. Své texty tvořil stranou kulturního ruchu, výhradně z vnitřní nutnosti, jako otisk prostředí, které ho formovalo a formuje dodnes. Všechny básně společně rozvíjejí poměrně sevřený jazykový prostor, mnohé se zde nabaluje a variuje: hemží se to tu slepicemi, vemeny, vesnickými postavičkami, zvířecími kostřičkami a mrtvolkami, masem, peřím ale také biblickými motivy. Celý tento hravý i temný kosmos se živí českým, německým i polským živlem, přízračnou severočeskou krajinou, místem jazykového trojmezí, v němž rezonují dramatické pohyby minulosti i současný uleželý bordel. Kudy do téhle krajiny čtenář vkročí a kam v ní dojde, čeho se zachytí a na čem zůstane překvapeně viset, to zůstává zcela na něm. Bližší návody k použití ani jasné společenské postoje se nekonají. Jak si s tím vším poradíme, je pouze na nás — nuže: „Nate tumáte!“   Ilana Shmueli: Zvolila jsem si život (přeložil Radek Malý, Archa 2019) Izraelská básnířka Ilana Shmueli (1924–2011) ve své poezii, kterou začala psát po desetiletích dlouhého mlčení, navazuje na odkaz poezie židovských autorů, kteří přežili holocaust a reflektují jeho zkušenost. Český výbor přináší její básně, ale také ukázky z memoárů a z posledních dopisů s Paulem Celanem. – Básnířka patří k posledním autorům, kteří ve svém díle nechali rezonovat literární odkaz židovsko-německé kulturní symbiózy východoněmeckého regionu Bukoviny s hlavním městem Černovicemi. Válečná léta prožila v černovickém ghettu, kde poznala básníka Paula Celana. Později emigrovala do Palestiny, kde studovala sociální pedagogiku a hudbu. Paula Celana, svého přítele z mládí, znovu potkala v Paříži roku 1965 a po letech intenzivní korespondence se stala jeho průvodkyní při jeho návštěvě Izraele roku 1969. Po roce 2000 vyšly knižně její memoáry, korespondence s Paulem Celanem a také dvě sbírky originální a svébytné poezie psané v německém jazyce.   Krzysztof Bortnik, Libor Martinek (eds.): V duchu Edgara Allana Poea (přeložil Libor Martinek, Volvox Globator 2019) Antologie polské fantastiky známých i dnes méně známých polských autorů z přelomu 19. a 20. století. Mezi ty známé patří bezesporu dva polští nositelé Nobelovy ceny za literaturu - Władysław Reymont a Henryk Sienkiewicz -, ke známým autorům rozhodně patří i Bolesław Prus. Mezi ty méně známé, ale stále velmi kvalitní se řadí například Karol Irzykowski nebo Stefan Grabiński, jehož dílo je v Polsku i u nás znovu objevováno a vydáváno. A je zde i několik zajímavých děl daleko méně známých polských literátů, kteří své řemeslo perfektně ovládali a jež můžeme spolu s těmi známějšími a proslulejšími s čistým svědomím zařadit mezi duchovní dědice díla E. A Poea.   Radim Kopáč, Jakub Šofar (eds.): Praha v množném čísle (Slovart 2019) Povídková antologie na téma: Jaké bylo hlavní město zkraje devatenáctého století a jaké je dnes. Jak se měnilo v překotném běhu dějin. Z jakých úhlů kdo Prahu portrétoval: oknem salonu, z ulice, v centru, na periferii. Jako stříbropěnnou, jako stověžatou, jako temnou, magickou, neviditelnou. Jak ji viděli obrozenci, jak romantici a realisté, jak pražští Němci jako Meyrink, Leppin nebo Kisch, jak plejáda autorů dvacátého století. Pětadvacet tematických textů, od Tyla a Světlé přes Čapka a Hrabala po Kahudu nebo Pachtovou. Vybrali a uspořádali Radim Kopáč a Jakub Šofar.   Žena filmového kritika (Listen 2019) Knižně vydané blogové příspěvky Ženy filmového kritika, jejichž autorka za ně byla nominovaná na prestižní literární cenu Magnesia Litera (a přesto si přeje zůstat v anonymitě), jsou vtipným, ironickým i nekompromisně sebeironickým – a nezdráháme se říct až allenovským – nahlédnutím do rodinného soužití ženy a muže, což většina lidí nad 30 let nejspíš důvěrně zná. Co ovšem už nezná, jsou specifika soužití ženy se zvláštním druhem muže: filmovým kritikem. Texty svými ilustracemi doprovodila umělkyně vystupující pod pseudonymem Toy_Box, pozoruhodná autorka komiksů, výtvarnice a malířka. – Zároveň s tištěnou knihou vychází Žena filmového kritika i jako audiokniha, kterou načetla Iva Pazderková.   Robert Musil: Muž bez vlastností (Radioservis 2019) Audiokniha Muž bez vlastností obsahuje román, který se setkal ve 30. letech s naprostým nepochopením. Teprve později byl prohlášen za největší německý román první poloviny 20. století. Monumentální román Muž bez vlastností zůstal nedokončen. V tomto díle vytvořil rakouský romanopisec a esejista Robert Musil (1880–1942) ironické deziluzivní panorama moderní společnosti a jejího myšlení, umístěné do prostředí císařské a královské rakousko–uherské monarchie. Vlna zvýšeného zájmu o Musilovo dílo propukla deset let po jeho smrti, po roce 1952, kdy vyšly zlomky a koncepty z jeho pozůstalosti a kdy nakladatelství Rowohlt zahájilo právě touto knihou vydávání Musilových sebraných spisů. Čte Jiří Hromada.   Jakub Szántó: Za oponou války (Tympanum 2019) Audiokniha Jakuba Szántó, válečného reportéra a zpravodaje České televize na Blízkém východě, přibližuje autorovy dramatické zážitky z frontových linií, teroristických útoků, revolucí i státních převratů. Původně vystudovaný historik své zážitky očitého svědka zasazuje do širšího dějinného kontextu a demytizuje práci žurnalistů uprostřed pohnutých situací a nepředvídatelného vývoje. Vedle strhujícího vyprávění dává nahlédnout i do niterných vztahů autora k rodině, novinářským kolegům i přátelům napříč Orientem. To vše balí do lehce sarkastického a sebeironického tónu, který odhaluje, nakolik je humor klíčovou ingrediencí pro práci i přežití v situacích, ze kterých normální člověk raději prchá. Čte David Matásek.   David H. Thoreau: Walden aneb Život v lesích (Radioservis 2019) Audiokniha Walden aneb Život v lesích obsahuje výjimečnou autobiografii amerického filozofa a básníka Davida H.Thoreaua (1817–1862), který je považován za zakladatele přírodního eseje v moderní světové literatuře. V letech 1845–1847 se dobrovolně nastěhoval do osamělé lesní chaty, kterou si postavil na břehu jezera Walden v americkém státě Massachusetts – a po sedmi letech pak vydal o tomto svém pobytu svědectví v podobě pozoruhodné knihy Walden aneb Život v lesích. Nejsou to však útržkovité deníkové zápisy pozorování přírody nebo záznamy osobních pocitů a dojmů; jde o výjimečnou duchovní autobiografii s promyšlenou kompozicí. „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života. Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální... Čte Ladislav Mrkvička.

Čas načtení: 2020-01-06 11:13:43

Literární vyhlídky (6. až 12. ledna)

První literární akce nového roku na sebe nenechaly dlouho čekat, zatím se však povýtce jedná o nabídku české metropole. Vedle představování nových knih se bude i bilancovat (loňská severská literatura z Arga, rok 2019 v tuzemské literatuře vůbec) a vzpomínat (na Josefa Škvoreckého nebo Evu Stehlíkovou). Nakonec jako obvykle připojujeme několik tipů na nové knihy a audioknihy.   POZVÁNKY 6. 1. Praha / V 17 hodin budou ve Werichově vile představeny dvě nové básnické sbírky Aleny Vávrové. Knihy Tři čtvrtě na smrt / Viertel vor Tod a Vnitřní úsměv uvede předseda Českého centra PEN klubu Jiří Dědeček, role moderátora se zhostí Petr Jančařík. Přítomen bude mj. ilustrátor první jmenované sbírky Jiří Slíva, majitel nakladatelství Paper Jam Milan Hodek a Miroslav Marek, prezident agentury Dobrý den. V rámci programu přečte ukázky ze své nejnovější básnické sbírky i Milena Fucimanová, k vidění bude též dadaistický balet v podání Patrika Linharta. Praha / Od 19 hodin v Knihovně Václava Havla představí básník, spisovatel, rozhlasový dramatik, publicista BBC a Rádia Svoboda Igor Pomerancev obrazovou knihu pěti autorů s názvem Amputace, věnovanou tragédii války na východní Ukrajině. Amputace je víceúčelová metafora pro odříznuté části těla, pro území státu i lidské vědomí. Hrdiny básnické sbírky Igora Pomeranceva Amputace je dvanáct vojáků-dobrovolníků, kteří šli bránit svou vlast a vrátili se z války bez končetin. Součástí večera bude i promítání záběrů z filmového dokumentu Igora Pomeranceva a Lýdie Starodubcevové Amputace (2017). Svou tvorbu představí také další autoři antologie, Boris Chersonskij a Ljudmila Chersonskaja. Básnická sbírka spisovatele Borise Chersonského Mše za časů války (2014) byla bezprostřední básnickou reakcí na šok z „amputace“ Krymu a nevyhlášené války v Donbasu. Tématu rusko-ukrajinské války se věnuje i ukrajinská básnířka Ljudmila Chersonskaja. Český čtenář má poprvé možnost seznámit se s její tvorbou z výběru básní sbírky Přeskočit příkop (2018). Svými dojmy z cesty na východní Ukrajinu v roce 2014 přispěje i překladatelka a psychiatrička Džamila Stehlíková. Uvádí ředitel KVH Michael Žantovský. Praha / V 19.30 zavítá do prostoru39 Josef Šebek, odborný asistent Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty UK, aby zde představil svou novou knihu Literatura a sociálno. Bourdieu, Williams a jejich pokračovatelé (Vydavatelství FF UK 2019). Monografie se zaměřuje na dva současné směry sociálně kontextového studia literatury: teorii literárního pole Pierra Bourdieua a kulturní materialismus Raymonda Williamse a Alana Sinfielda. Českému čtenáři je představuje jako komplementární modely: teorie literárního pole počítá s existencí relativně autonomního mikrosvěta literatury, zatímco kulturní materialismus vychází z přesvědčení o plném začlenění literárního textu do široce chápaného sociálna. O knize bude s autorem diskutovat student komparatistiky Martin Šplíchal.     7. 1. Praha / Od 18.30 proběhne v Knihovně Václava Havla čtení z korespondence manželů Škvoreckých, které spolu s KVH pořádá Společnost Josefa Škvoreckého a české centrum Mezinárodního PEN klubu. V rámci večera bude vytvořen prostor i pro hudbu, která nerozlučně k oběma Škvoreckým patří. Součástí akce je rovněž výstava Prima sezóny Josefa Škvoreckého, jejímž autorem je Václav Krištof a kterou zapůjčila Městská část Praha 4. Praha / V 19 hodin nabídne Galerie Ščigol autorské čtení Josefa Straky, vystudovaného psychologa, organizátora a moderátora literárních akcí a autora dvou básnických sbírek z devadesátých let (a… jiné časy, Proč) a knih básnicko-prozaických textů Hotel Bristol (2004), Město Mons (2005), Kostel v mlze (2008). V roce mu vyšla kniha Malé exily a roku 2018 pak Cizí země – kniha fragmentárních básnivých próz. Uvádí Robert Wudy.   8. 1. Praha / Od 18 hodin se v Domě čtení uskuteční beseda na téma „Česká beletrie v roce 2019“. Dramaturg programu Domu čtení a spisovatel Josef Straka pohovoří o tom, čím žila česká literatura v minulém roce, připomene proběhlé literární události, festivaly a knižní veletrhy a upozorní též na to, co se chystá v roce 2020.   9. 1. Praha / V 19 hodin proběhne v kavárně Liberál literární večer nazvaný Argo na severu, který za účasti překladatelů a překladatelek Marty Bartoškové, Jany Holé, Zdeňka Lyčky a Anežky Melounové Křístkové představí čtyři severské tituly vydané v nedávné době nakladatelstvím Argo: norský fragmentární román Gunsteina Bakkeho V očekávání, emotivní příběh ze Švédska To jsme byli my Golnaz Hashemzadeh Bonde, odvážnou grónskou zpověď Homo sapienne Niviaq Korneliussen a drsný román z prostředí laponského podsvětí Mikka-Pekky Heikkinena Sobí mafie. Moderuje Hana Zahradníková, redaktorka nakladatelství Argo, ukázky přečte Michal Švec ze Skandinávského domu. Praha / Od 19 hodin nabídne Galerie Ščigol čtení Bronislavy Volkové z její nové dvojjazyčné sbírky Vítr na kolenou / Вiтер на колiнах, která přináší česko-ukrajinské vydání reprezentativnho výboru z autorčiny lyrické tvorby, v níž se existenciální bezpodmínečnost propojuje se smyslovou metafyzičností, imaginace s intelektem, individuální neodbytnost s vědoucí lakoničností. Bronislava Volková prožila většinu svého aktivního života v americkém exilu jako profesorka bohemistiky a slavistiky na Indiana University, je autorkou více než třiceti knih, členkou českého a amerického PEN klubu, kolážistkou, sémiotičkou a překladatelkou. Pořadem bude provázet překladatel a vydavatel knihy Mykola Martynjuk. Praha / V 19.30 se bude v kavárně Potrvá vzpomínat na loni zesnulou Evu Stehlíkovou, největší českou znalkyni antického dramatu a divadla, světově známou teatroložku a klasickou filoložku, inspirativní pedagožku a kritičku s pronikavě bystrým úsudkem a velkým smyslem pro humor. Připomenuty budou její postřehy o současném i dávném divadle, břitké glosy i vynikající překlady, se zvláštním zřetelem na její dílo poslední: Dramatické spisy Senekovy, jež postupně vydává nakladatelství Větrné mlýny. Provázejí Michal Zahálka, teatrolog a (zejména divadelní) překladatel z francouzštiny a angličtiny, a Pavel Drábek, anglista, teatrolog, profesor na University of Hull, editor Senekova dramatického díla. Účinkují Hana Kofránková, Josef Somr, Pavel Drábek, Markéta Potužáková ad., hudba Přemysl Rut.   11. 1. Praha / Od 20 hodin proběhne v Balbínce křest nových vydání knih Ivana Martina Jirouse a Filipa Topola. Básně z Jirousovy sbírky Magorova mystická růže zarecituje Sbor břežanských kastrátů, Jáchym Topol pak přečte ukázku z knížky Filipa Topola Mně 13 a zároveň se stane jedním z kmotrů. Druhým bude Sváťa Karásek. Účast přislíbili také Františka Jirousová a ilustrátor Jirousovy knížky Libor Krejcar. Večer zakončí svými písněmi opět Sbor břežanských kastrátů.   NOVÉ (AUDIO)KNIHY Alejandro Jodorowsky: Kdeže ptáče nejlíp pěje (přeložili Marvin Lee Beck a Martin Švehlík, Malvern 2019) Román z roku 1992 je považován za vrchol dosavadní prozaické tvorby tohoto polyedrického autora původem z jihoamerického Chile. V sevřené narativní formě se zde díky autorově originální, bájivé fantazii rozvíjí příběhy několika generací autorových sefardských a aškenázských židovských předků, kteří na své pouti ze středověkého Španělska, přes Itálii, Litvu a Ukrajinu až do Argentiny a Chile počátku dvacátého století procházejí soustavnou řadou bizarních událostí, v nichž se mísí historie, mýtus, šílenství a surrealistická fantasmagorie. Vyprávěním defilují zázrační rabíni, šarlatáni, podvodníci, světci, cirkusáci, anarchisté, tanečníci, básníci, policisté, prostitutky, panovníci a politici, celé panoptikum postav pevně propojených vyprávěním, které s obdivuhodnou lehkostí a podmanivým magnetismem mísí evropskou historii s kánony chasidských legend a latinskoamerického magického realismu.   Alexandr Grin: Nachové plachty (přeložila Zdeňka Psůtková, Dauphin 2019) Nachové plachty jsou příběh o lásce, víře a moři, příběh krásný až srdce zajiká. Nádherná kniha Alexandra Gina, opěvovaná bratry Formany i Ivanem Martinem Jirousem, nyní vychází v novém hávu tak, aby činila radost a libost duchu, oku i duši, a sice v grafické úpravě a s ilustracemi Františka Štorma.   Marek Šindelka: Chyba (Odeon 2019) Druhé vydání Šindelkova románu přináší novou, kompletně přepracovanou verzi stejnojmenné prózy z roku 2008. Černý obchod s ohroženými květinami s postupujícím vymíráním druhů závratně vzrostl. Zrodila se móda, kterou začala vzývat především nová vrstva bohatých. Vodní a zemědělští baroni třetího světa. Nová ekonomická elita. Kryštof poznal kupce, co si nalhávali, že tak pro další generace zachraňují to, co se ještě zachránit dalo. Poznal jiné, kteří nezachraňovali nic, jen se smutně opájeli všemi těmi dávnými tvary a vůněmi.   Petra Dvořáková: Dědina (čtou P. Tomicová, D. Kaplanová, J. Vyorálek, J. Dulava, J. Tesařová, R. Hájek a I. Uhlířová, OneHotBook 2019) Hranice jsou tady rozorané mezi poli i mezi lidmi, takže všichni tu na sebe vědí všecko, počítají každou korunu a civějí druhým do talíře i do postele. Život je zde ještě pevně spjatý s půdou a odehrává se natěsno na ploše vlastního dvorku, hospody či krámku… Taková je Dědina – tragikomický příběh současné vesnice kdesi v cípku autorčiny rodné Vysočiny, nahlížený očima jejích obyvatel a vyprávěný jejich autentickým jazykem s nářečím. Fyzická blízkost bodrých hrdinů i jejich společná práce, touha po lepším živobytí i neodbytná vypočítavost jsou zdrojem věčných svárů a provází je marná snaha vyléčit rány z minulosti.   Arto Paasilinna: Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude (čte Otakar Brousek ml., Audiotéka 2019) Kniha začíná jednoho všedního odpoledne v Helsinkách. Mladého novináře přejede auto. Zemře, ale vzápětí se probudí jako duch. S živými lidmi už rozmlouvat nemůže, zato dokáže číst jejich myšlenky. Také se může zamilovat – ale jeho vyvolená musí předtím zemřít. Roztáčí se typický paasilinnovský kolotoč groteskních příhod, dobrodružství a dalekých i blízkých cest. Tentokrát však nejsou na pomezí skutečnosti, nýbrž za její hranicí. Žádní duchové přece neexistují! Nebo ano? Možná jich je mezi námi víc, než si myslíme. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2025-05-24 11:30:00

Petice proti válce byla hned „vyvážena Halíkem“. Žantovský si všiml

TÝDEN V MÉDIÍCH Proč mainstreamová média vymlčela mírovou výzvu desítek českých vědců? Petr Žantovský vyzdvihuje práci alternativy, a zejména pak brazilského novináře, který o výzvě podrobně napsal. To je jedno z témat tohoto Týdne v médiích. Řeč bude i o prznění českého jazyka různými zlozvyky a cizími výrazy. Prostor dostala i kvalitní fotografie. Mediální analytik si dovolil čtenáře ParlamentníchListů.cz na výjimečnou výstavu jednoho známého českého fotografa.

Čas načtení: 2019-09-19 12:23:28

Svět knihy Plzeň letos přichází s rozšířenou nabídkou žánrů a témat

Letos se uskuteční druhý ročník mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Plzeň, který návštěvníkům nabídne rozšířenější žánrovou paletu než loňský první. Především se uskuteční nové Fórum sci-fi a fantasy, návštěvníky dále čekají diskuse na téma současných médií a cenzury či k výročí listopadových událostí,filmové projekce a koncert. Areál DEPO2015 bude pro konání veletrhu otevřen v pátek 20. a v sobotu 21. září vždy od 9 do 19 hodin. Organizátoři očekávají, že vystavovatelé, jichž do Plzně zamíří přes šedesát, přivezou horké novinky, přichystané na podzimní a předvánoční trh. „Pro širokou veřejnost jsme připravili nový formát právě pro prezentaci knih, které chtějí nakladatelé v tomto období vydat. V rychlém sledu se vystřídá se svou knižní produkcí téměř dvacet nakladatelských domů, půjde tedy o jedinečnou příležitost zjistit, co se v příštích měsících objeví na pultech knihkupectví,“ říká ředitel veletrhu Radovan Auer. Veletržní dění bude zahájeno již ve čtvrtek 19. září prvním veřejným uvedením filmu Národní třída podle stejnojmenné knihy Jaroslava Rudiše za účasti autora. Filmy jsou v programové nabídce zařazeny hned tři. Kromě Národní třídy je na páteční dopoledne připraven především pro mládež film Uzly a pomeranče, rovněž za účasti autorky, a na sobotu večer projekce filmu Nabarvené ptáče. Pro všechny tři filmy byla předlohou literární díla. V roli čestného hosta se na veletrhu představí Polsko. V pátek 20. září v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje v rámci doprovodného programu veletrhu zazní zhudebněné verše Juliana Tuwima v podání českých a polských jazzmanů. Vstup na koncert je zdarma. Mezi zahraničními hosty bude například autor neotřelých zápletek Eškol Nevo z Izraele či básník a prozaik Juan Pablo Bertazza z Argentiny. Evropské literatury zastupuje kromě polských autorů Španěl Antonio Iturbe – společně s hrdinkou své knihy Osvětimská knihovnice Ditou Krausovou – či provokativní Němka Isabelle Lehn. Z domácích autorů bude Bianka Bellová část ze své nové knihy Mona, přijedou také Alena Mornštajnová, Viktorie Hanišová, Iva Procházková, Petra Dvořáková či pro děti tvořící Galina Miklínová. Za autory se představí například Karel Hvížďala, Michael Žantovský, Ondřej Kundra nebo básníci Petr Borkovec a Radek Fridrich. „Dva nové prostory budou moci příchozí na veletrh navštívit v Autobusové hale,“ přidává výčet novinek Radovan Auer. „Jednak je to Fórum sci-fi a fantasy, kde poběží po celou dobu tematicky zaměřené pořady. Druhý prostor, jenž je součástí prezentace Českého rozhlasu, je Audiozóna, v níž si návštěvníci poslechnou rozhlasové hry ve špičkovém zvukovém provedení.“ Celkem šest výstav je připraveno pro areál DEPO2015, představeno bude například komiksové zpracování událostí 17. listopadu a rovněž komiks Divoši výtvarnice Lucie Lomové, dále výstava z tvorby Bohumila Bimby Konečného či na bezpráví v době komunismu u nás odkazující projekt Falešná hranice: Akce „Kámen“. {loadmodule mod_tags_similar,Související}

Čas načtení: 2024-03-30 04:44:00

Žádná náhoda. V ČT se bude útočit. Petr Žantovský tuší velké věci

TÝDEN V MÉDIÍCH Generální ředitel České televize Jan Souček nikdy nebude mít příznivce v mainstreamu, protože je pro něj symbolem toho, že odešel Dvořák, a tudíž pro něj skončily Zlaté časy ve Spessartu. I proto je třeba vnímat rezignaci všech pěti členů Etického panelu ČT jako demonstrační akci zjevně namířenou proti stávajícímu řediteli. V pravidelném přehledu mediálních zajímavostí se Petr Žantovský věnuje i vyjádření šéfa Českého rozhlasu o jediné své výrazné chybě. Přitom dle mediálního analytika se René Zavoral dopustil chyby v tom, že se naopak nechal přitlačit ke zdi nátlakovou skupinou redaktorských kandrdasů.

Čas načtení: 2024-04-15 16:20:00

Žantovský: Setkání Fialy s Trumpem by bylo přípustné. USA si cení zpravodajské spolupráce s Českem

V oblasti bezpečnosti a zpravodajství neexistuje nic jako jednosměrná ulice, říká na konto návštěvy českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílé domě někdejší český velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský.

Čas načtení: 2024-04-15 16:20:00

Žantovský: Setkání Fialy s Trumpem by bylo přípustné. USA si cení zpravodajské spolupráce s Českem

V oblasti bezpečnosti a zpravodajství neexistuje nic jako jednosměrná ulice, říká na konto návštěvy českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílé domě někdejší český velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský.

Čas načtení: 2024-04-15 19:19:55

„Neutrální Rusové“ na olympiádě. Podmínky neobejdou, říká český diplomat

Jde o jedno z největších témat týkajících se (nejen) nadcházejících olympijských her v Paříži. Účast ruských a běloruských sportovců. Od prosince je jasné, že za určitých okolností se v létě ve Francii představit mohou. „Je ale otázka, jak se na ně bude v Rusku pohlížet,“ nastiňuje Michael Žantovský, diplomat a vedoucí Nezávislé expertní skupiny Českého olympijského výboru (ČOV), možná rizika.

Čas načtení: 2025-02-01 08:40:00

Fridrichová tam hraje sama sebe, pobavilo Žantovského. Nasvítil problém ČT

TÝDEN V MÉDIÍCH Mělo by dojít ke spojení České televize a Českého rozhlasu? Touto otázkou se zabývá předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Mediální analytik Petr Žantovský říká, co by to znamenalo. Všímá si úsměvné minirole Nory Fridrichové v novém veřejnoprávním seriálu i překvapivého návrhu poslance vládní ODS, který by trochu narovnal podmínky na mediálním trhu. Dnešní text uzavírá vzpomínka na nedávno zesnulého Petra Hanniga.

Čas načtení: 2025-02-15 08:20:00

Jakub Železný se vrací na obrazovky. „V ČT nemá co dělat,“ opáčí Žantovský

TÝDEN V MÉDIÍCH „Naprosto úžasný,“ komentuje mediální analytik Petr Žantovský ironicky rozhovor Českého rozhlasu s Jakubem Železným, který se vrací na veřejnoprávní obrazovky. Připomíná výčet Železného eskapád. Žantovského zaujala také slova Apoleny Rychlíkové na adresu blogera Vidláka nebo velká proměna Pirátské strany v tvrdé kritiky Fialovy vlády.

Čas načtení: 2022-06-20 15:09:10

Proč vlajky? A proč ukrajinské?

Nevím, proč se v textu na svých stránkách dívá „při reflexi dnešních věcí“ pan Žantovský „přes rameno“ (ve skutečnosti hledí na obrázku, který jeho text doprovází, někam napravo dopředu, kreslířka Katřina Kotíková ovšem nemohla vědět, kam se ve své úvaze podívá), když chce „vzít v úvahu věci minulé a nabídnout z nich poučení“. Vlastně ani to úplně nesouhlasí, neboť se v uvedeném textu věnuje aktuálnímu vyvěšování ukrajinských vlajek v naší zemi. Při tom cituje jakousi blíže neurčenou (odvolání veškeré žádné), ale zřejmě existující „podrobnou studii“. Ta se prý týká pravidel vyvěšování státních vlajek. Podle ní (cituji) „není vhodné vyvěšovat samostatně vlajku cizího státu na vlastním území, aniž by byla společně s tím vyvěšena domácí státní vlajka. Cizí vlajka totiž značí dobyté území. Na dobytém území jsou vždy vyvěšeny jen vlajky dobyvatele. Vyvěšení pouze cizí státní vlajky se de facto považuje za označení exteritoriality“. Takže je vyvěšování ukrajinských vlajek na různých budovách v Česku podle Žantovského nepřípadné. Ale ono to jde ještě dál, při práci na mém PC na mne vyskočila zpráva, která mne opravdu zarazila ještě více, než právě zmíněný článek: Demonstranty proti vládě rozohnila ukrajinská vlajka. Snažili se ji srazit svými prapory. Jak se ji vlastně pokoušeli tito lidé strhnout? Zřejmě nejspíš vlajkou českou(!). Prý je, čtu v e-mailu osoby, která mně Žantovského článek přeposlala „vyvěšování ukrajinských vlajek věru poněkud nepochopitelná česká zábava“! Reaguji nesouhlasně – vlající ukrajinskou vlajku jsem viděl po útoku na Ukrajinu například i na radnici v rakouském Bregenzu – a dostanu tuto ráznou odpověď: „Nevím, nevzpomínám si, kam a co psal Ž. před více než třiceti lety..., ale to neznamená, že jeho (nejen jeho) podivení nad vlajícími ukrajinskými vlajkami nesdílím...“ Je zjevné, že panu Žantovskému a dalším, kteří se podivují nad vyvěšenými vlajkami našich hostů, schází utečenecká zkušenost! Když jsem v šedesátém osmém roce utíkal před sovětskými útočníky s jedním kabátem a několika dalšími svršky v kufru (a musím podotknout, díky tomu, že se Čechoslováci agresorovi nebránili, měli jsme to mnohem, mnohem a nesrovnatelně lehčí než Ukrajinci), byly československé vlajky, které vlály v zemích, kam jsme přicházeli, pro mne a nás všechny opravdu velkým povzbuzením. Byly znamením, že se lidé v těchto zemích (konkrétně v mém případě Rakousko a Švýcarsko) s námi solidarizují a že jsou ochotni nám pomoci. Že nejsme sami! Nikoho z nás určitě nenapadlo ve vyvěšené československé vlajce vidět a hledat znak toho, že jsme dotyčnou budovu či dům dobyli, nebo že se jedná o československé exteritoriální území, či že by nás napadla další podobná pitomost, jaké uvádí pan Žantovský! Bylo to ono okřídlené: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ A nesetkali jsme se na štěstí nikdy nikde s ostudným strháváním našich vlajek! Je pravda, že si zde někteří lidé docela zvykli před časem na vyvěšené vlajky sovětské. Ovšem je taky pravda, že se tehdy o dobyté území jednalo... Dovolím si být osobnější. Před několika dny jsem vyprávěl v dobré společnosti, jak jsem přišel o svůj dětský památníček, do kterého mi nakreslil obrázky Lada, Španiel, Švabinský, Kodeti atd. Tu se podivila inteligentní paní a zeptala se mne: „To jste si ho nevzal sebou?“ Ne, nevzal, byl jsem rád, že mne v rozhlase, kde jsem během jeho obsazování i po něm pracoval, sovětští (ruští) vojáci nezastřelili. Kdykoliv o nich mluvím, zdůrazním, že byli vlastně slušní, ani by po nás „pes neštěk“, kdyby nás, když nás přistihli při práci ve studiu, rozstříleli na hadry. A byl jsem rád, že se mi podařilo dostat se z dosahu těchto „osvoboditelů“. A potěšilo mne – opakuji se – že mne v zemi, do níž se mně podařilo dostat, vítaly československé vlajky dokonce na kolech a autech místních lidí! Je totiž rozdíl mezi spořádanou cestou, vystěhováním se do zahraničí, třeba po svatbě, a útěkem. Mimochodem: cizí vlajky se vyvěšují rovněž při státních návštěvách. To, pravda, většinou s vlajkou domácí. A tak mne napadá, že by skutečně nebylo od věci, kdyby na veřejných budovách (a v tom s Žantovským souhlasím, i když on tak nejspíš svou připomínku nemyslí) vlály vedle ukrajinských vlajek i vlajky české jako další zdůraznění solidarity s ukrajinským národem – tak jako tomu bylo při nedávném izraelsko-palestinském konfliktu. Utečenci jsou v podstatě státní návštěva! I když ne ta oficiální, vítaná s poctami, chlebem a solí vrcholnými představiteli země, do které přicházejí. I toho jsme si byli, alespoň ve své většině, vždy vědomi; vědomi toho, že bychom měli naši zemi slušně reprezentovat. A opravdu, podle všeho, co o nás, o našich krajanech vím, se to docela povedlo a pro země, ve kterých jsme žili nebo žijeme, jsme se stali spíše obohacením než přítěží. Alespoň většina z nás se velice úspěšně zapojila v zemích, které nás přijaly, do pracovního procesu. Myslím, že to tak bude i s Ukrajinci. Píšu to pro ty, kteří se domnívají, že co utečenec to lump a příživník a z toho důvodu se, speciálně pokud jde o Ukrajince, obávají, že zde dojde k „poukrajinštění“, k civilizačnímu kolapsu, vržení někam na „necivilizovaný“ východ! Zvláštní, že přítomnost (podivných) ruských zbohatlíků v této zemi stejným lidem tak moc nevadila. Douška: „Zcela oprávněné emoce“ rozbouřil podle pana Žantovského „fakt, že se ukrajinská státní vlajka ocitla i na Národním památníku Terezín“. Že „terezínská pevnost sehrála tragickou roli za druhé světové války“, víme snad všichni. Jistě do ní nebudou směřovat kroky ukrajinských utečenců. To ovšem ani Žantovský nepředpokládá. Důvodem jeho pobouření je mu osoba Stepana Bandery, jehož sochy skutečně na Ukrajině existují. Mimochodem minulý měsíc se objevila na internetu zjevná fotomontáž, na níž byl znázorněn starosta Prahy 6, jak na dejvickém Vítězném náměstí – „Kulaťáku“ – vztyčuje před samozřejmě ve skutečnosti tam neexistující sochou Bandery ukrajinskou vlajku. Fotomontáž, kterou jsem dostal já, byla doprovázena textem: „Přiložená fotografie vysvětluje vše. Smích dějin, o kterém píše Kundera, je věru až příliš hlučný, je však třeskutou předzvěstí věcí příštích...“ Bandera je skutečně velice kontroverzní osobnost – podle jedněch hrdina, dle druhých terorista, „roku 1934 byl odsouzen za podíl na atentátu na polského ministra vnitra Bronisława Pierackého“, píše správně Žantovský. Byl tedy od tohoto roku ve vězení, ze kterého se dostal až po napadení Polska nacistickým Německem. Po pokusu v čtyřicátém prvním roce založit samostatný ukrajinský stát byl spolu se svými spolupracovníky německými okupanty zatčen a vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Cituji opět pana Žantovského: „Bandera také inspiroval vznik Ukrajinské povstalecké armády (UPA)... UPA brutálně vyháněla či zabíjela také Židy.“ Je pobouření tedy oprávněné? „Příslušníci UPA byli označováni jako banderovci. Spíše tomu, než jeho (Banderovu) skutečnému působení, lze přičíst onu podnes silnou polarizaci,“ napsal soukromý docent Univerzity Martina Luthera Kai Struve v Süddeutsche Zeitung 3. června. Banderovcům, kteří bojovali ještě po ukončení druhé světové války až do počátku padesátých let jako partyzáni proti SSSR, je přikládána řada zločinů (podle Wikipedie „brutálně vyháněla či zabíjela Poláky, nešetřila ani Židy“). Celá problematika je ale natolik obsáhlá, že není možno ji zde zkráceně vyložit či tak krátit, jak to provedl pan Žantovský. Podle Struveho vychází většina informací o Banderovi a banderovcích ze sovětských pramenů. K obdobným závěrům docházejí i například Jindra Rosenbaumová-Viezelová či Petruška Šustrová. Navíc Bandera sám nebojoval. Víme, že Sovětský svaz oslavoval snad každého povstalce – pokud ovšem nepovstal proti němu. Pak to byl pochopitelně nacista, respektive nacistický zločinec. A tak je tomu, jak vidíme, dodnes. Ve Wikipedii čteme: „Když byl Bandera v konfliktu s Němci, UPA pod jeho pravomocí chránila Židy, a dokonce zahrnovala některé židovské bojovníky a lékařský personál. V oficiálním orgánu vedení OUN-B naléhalo na skupiny svých bojovníků, aby ‚likvidovaly projevy škodlivého zahraničního vlivu, zejména německé rasistické koncepty a praktiky'. Několik Židů se zúčastnilo Banderova podzemního hnutí, včetně jednoho z Banderových blízkých spolupracovníků...“ Vzhledem k tomu, že jeden z Putinových blízkých spolupracovníků politolog Timofej Sergejcev požaduje krom „převýchovy“ Ukrajinců i dokonce jejich přímé vraždění, je vyvěšení vlajky nad Terezínem dokonce velmi případné!

Čas načtení: 2024-04-15 17:50:00

Diplomat o hrozbě i tlaku: Rusko se OH nezúčastní. Negativní postoj úřadů

Budou, nebo nebudou Rusové a Bělorusové na olympiádě v Paříži? Diplomat Michael Žantovský jako šéf expertní komise ČOV 102 dní před začátkem Her věří, že válečný agresor a jeho spojenec mají překážek na cestě dost. „Dá se říct, že tyto země se olympijských her nezúčastní,“ říká předseda expertní komise ČOV Michael Žantovský. Rozhodující roli může hrát postoj samotného Ruska.

Čas načtení: 2024-04-15 17:50:00

Diplomat o hrozbě i tlaku: Rusko se OH nezúčastní. Negativní postoj úřadů

Budou, nebo nebudou Rusové a Bělorusové na olympiádě v Paříži? Diplomat Michael Žantovský jako šéf expertní komise ČOV 102 dní před začátkem Her věří, že válečný agresor a jeho spojenec mají překážek na cestě dost. „Dá se říct, že tyto země se olympijských her nezúčastní,“ říká předseda expertní komise ČOV Michael Žantovský. Rozhodující roli může hrát postoj samotného Ruska.

Čas načtení: 2025-01-11 07:45:00

Prezident se zase „vyznamenal“, média to nezajímá. Ale do Klause i Zemana kopali ostošest

TÝDEN V MÉDIÍCH Mediální analytik Petr Žantovský se zaměřil na prezidenta. Konkrétně na to, jak si prezident do Lumbeho vily přistěhoval tchýni, na náklady daňových poplatníků. „Doteďka zjevně bydlela pod mostem a nikdo se o ni nestaral, až teď konečně se její zeťák stal generálem-prezidentem a může jí poskytnout tu správnou péči za naše peníze, to je hezká humanitární zpráva,“ glosuje Žantovský. Vyčítá také prezidentovi, že se nezúčastnil znovuotevření Rotterdamské katedrály. Ale zejména kritizuje média za to, že si těchto prohřešků nevšímají. „Ačkoliv nenechávali nit suchou na Václavu Klausovi, na Miloši Zemanovi a mnozí také na Václavu Havlovi,“ dodává Žantovský.

Čas načtení: 2025-03-01 11:46:00

Bývalý velvyslanec Žantovský o přestřelce v Bílém domě: Zelenského vlákali do pasti!

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl dnes Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Čas načtení: 2025-08-15 05:00:00

Žantovský o schůzce Trump-Putin: Proč bude zrovna na Aljašce? Jinde by šéfa Kremlu zavřeli!

„Všichni napjatě očekáváme, co vzejde ze setkání, ale obávám se, že mír to nebude,“ uvedl k očekávané schůzce Donalda Trumpa a Vladimira Putina vysloužilý diplomat Michael Žantovský v pořadu Blesku Epicentrum. „Trumpova největší slabost je nepředvídatelnost. Nepohybuje se po vyšlapaných cestičkách. Má evidentně vyšší mínění sám o sobě, než ho má většina z nás. A s takovým egem někdy udělá věc, nad kterou zůstává jenom rozum stát,“ míní Žantovský. Střetnou se dvě silná ega - a zatímco Trump je nepředvídatelný, Putin na sobě nedá nic znát a drží kamennou tvář.

Čas načtení: 2025-01-25 10:15:00

Veřejnoprávní propaganda. V hlavní roli Tachecí a Kolář. Žantovský nevěřil, co slyšel o Trumpovi

TÝDEN V MÉDIÍCH Výkon tak strašný, že by zasluhoval nějakou odbornou analýzu. Tak Petr Žantovský hodnotí práci veřejnoprávní redaktorky Barbory Tachecí v rozhovoru s bývalým diplomatem Petrem Kolářem o osobě Donalda Trumpa. Nevěřícně kroutil Žantovský hlavou i nad komentářem Erika Taberyho o tom, zda je Česko nezávislou zemí. A na závěr si všímá jedné bouře ve sklenici vody na skomírajícím trhu tištěných periodik.

Čas načtení: 2025-03-01 11:37:00

Zelenského vlákali do pasti, roztržka nebyla náhoda, míní diplomat Žantovský

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl Žantovský. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí.

Čas načtení: 2025-03-01 11:35:00

Žantovský: Roztržka v Bílém domě nebyla náhoda. Zelenského vlákali do pasti

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl v sobotu Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Čas načtení: 2025-03-01 11:35:00

Žantovský: Roztržka v Bílém domě nebyla náhoda. Zelenského vlákali do pasti

Bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský je přesvědčený, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nenastala náhodou. Zelenského vlákali do pasti, řekl v sobotu Žantovský ČTK. Setkání podle něj bylo připravené tak, že nemohlo dopadnout jinak než kolizí. Ukazuje na zásadní nejen diplomatické neporozumění mezi USA na jedné a Ukrajinou a jejími podporovateli na druhé straně.

Čas načtení: 2025-03-02 21:09:08

Roztržka v Oválné pracovně nebyla náhoda, domnívá se Žantovský

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Čas načtení: 2025-05-14 15:30:00

Žantovský pro Blesk o Ukrajině: Proč Putin kličkuje kolem příměří?

Ukrajina se už čtvrtým rokem brání ruské agresi. V reakci na sobotní výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a lídrů západních zemí k 30dennímu příměří přišel šéf Kremlu Vladimir Putin s protinávrhem. A to uspořádat ve čtvrtek v Istanbulu přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podpoří jednání svou účastí i americký prezident Donald Trump? A proč ruský prezident nechce říct, zda do Istanbulu dorazí? Nejen na to se v dnešním Epicentru ptala moderátorka Bára Holá, jejímž hostem byl někdejší velvyslanec ČR ve Spojených státech, zahraničně politický poradce prezidenta Petra Pavla a také člen katedry politologie CEVRO University Michael Žantovský. 

Čas načtení: 2025-05-15 05:00:00

Žantovský o Putinově ignoranci a sankcích: Co ruského vládce může srazit na kolena?

Pokud se istanbulská schůzka dnes neuskuteční, Ukrajina podle prezidenta Volodymyra Zelenského očekává další balík silných sankcí proti Rusku. Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že pokud Rusko na příměří nepřistoupí, Evropská unie nové sankce zavede. A stane se tak v příštích dnech v úzké spolupráci se Spojenými státy. O jakých sankcích je řeč tentokrát? Jaká bude reakce Vladimira Putina? A jak moc ho takové sankce ohrožují? Nejen na tyto otázky v Epicentru odpovídal někdejší velvyslance ČR ve Spojených státech a zahraničně politický poradce prezidenta Petra Pavla a také člen katedry politologie CEVRO University, Michael Žantovský.

Čas načtení: 2025-08-14 15:13:00

Žantovský o klíčové schůzce na Aljašce: Nepředvídatelný Putin a šoumen Trump

Přiblíží Donald Trump s Vladimirem Putinem na Aljašce konce války na Ukrajině? S čím americký a ruský prezident natolik sledované jednání dorazí? Hrozí opakování scénáře z Mnichova 38 - tedy dohoda „o nás bez nás“? Bude mít ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj při hledání mírových řešení vůbec nějaké slovo? Otázky na které v Epicentru odpovídal někdejší velvyslanec ČR ve Spojených státech a zahraničně politický poradce prezidenta Petra Pavla a také člen katedry politologie CEVRO University, Michael Žantovský.

Čas načtení: 2025-08-23 14:00:00

Názory a argumenty: Martin Fendrych: Trumpovi se musí lichotit a lichotit. Děsivé u jednoho z nejmocnějších mužů světa

Jeden moment světové politiky mi v poslední době přijde děsivý. Velmi přesně to v Deníku N popsal poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský.

Čas načtení: 2025-09-06 05:00:00

„Hlupáci, co křičí na Nohavicu.“ Tvrdý vzkaz za „Jarka“

TÝDEN V MÉDIÍCH Zhoršující se duševní zdraví mladých a tlak digitálního prostředí, na což upozorňuje psychiatr Jiří Horáček, patří mezi témata, nad nimiž se pozastavuje i mediální analytik Petr Žantovský. Ve svém přehledu připomíná také soudní spor o blokaci webu AC24, kde se řeší výše škody, síťová neutralita i sporná „morálnost“ obsahu. A výběr hlavních mediálních událostí uzavírá premiéra dokumentu Jarek o Jaromíru Nohavicovi, k němuž se Žantovský jednoznačně postavil a jeho kritikům adresoval tvrdý vzkaz.

Čas načtení: 2025-12-20 09:07:00

Prohráli jsme volby? Balíme spacáky a hurá na Kavčí hory. Žantovský natvrdo o „lepšolidech“

TÝDEN V MÉDIÍCH Neúspěšní politikové umějí vyvolávat televizní krize. Ačkoliv se zaštiťují bojem o svobodu slova, ve skutečnosti jde o jejich mocenský nástroj, upozorňuje mediální analytik Petr Žantovský. Pokud společnost Meta na svých platformách omezila účty propagující potraty a komunitu LGBT+, má na to plné právo. Rozhodnutí technologického giganta zakročit proti těmto specifickým obsahům Žantovský jednoznačně podporuje a vítá. A uvedl také jména laureátů Krameriovy ceny.

Čas načtení: 2025-12-21 20:02:15

Když Pavel může být prezidentem, Turek může být ministrem, věří Jakl. Žantovský je proti

Bývalý ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Václava Klause Ladislav Jakl si myslí, že „mávat hesly“ o tom, že politik má být slušný, hodný, poctivý a hájit pravdu, je „laciné“. Daleko důležitější podle něj je poctivě sledovat zájmy svých voličů a i občanů. Spolupracovník bývalého prezidenta Václava Havla a poradce nynější hlavy státu Petra Pavla Michael Žantovský řekl, že i když bývalí prezidenti Havel a Klaus měli odlišný postoj k celé řadě věcí, nebyli to protivníci. Podle Jakla by Filip Turek (za Motoristy) mohl být ministrem, protože Petr Pavel je prezidentem. Žantovský si Turka ministrem neumí představit. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o nové tuzemské vládě či ruské invazi na Ukrajinu.

Čas načtení: 2021-12-13 18:03:16

Co obětovat pro pravdu a lásku? Česká televize připomene deset let od smrti Václava Havla

Přesně deset let uplyne v sobotu 18. prosince ode dne, kdy ve věku pětasedmdesáti let navždy odešel bývalý prezident, dramatik a disident Václav Havel. Jeho odkaz připomene Česká televize ve speciálním vysílání v průběhu tohoto týdne. Připraveny jsou dvouhodinové vydání Události, komentářů věnované prvnímu polistopadovému prezidentovi očima významných osobnosti, televizní premiéra životopisného dramatu Havel režiséra Slávka Horáka i tematické medailonky. „Havel je hraný film, ne učebnice, a jak říkají všichni velcí vypravěči – ‚Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu‘,“ zdůrazňuje režisér Slávek Horák a dodává: „Státníka Havla a prezidentský portrét v tomto vyprávění nečekejte.“ Horák společně s Rudolfem Suchánkem napsal scénář vycházející ze skutečných historických událostí, které jsou však nadále rozvíjeny s autorskou svobodou. Snímek se soustřeďuje na Havlův bouřlivý osobní život, jemuž dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění, ale také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. V centru všeho je pak neobvyklý, a o to silnější vztah s manželkou Olgou ztvárněnou Aňou Geislerovou. Koprodukční snímek České televize nominovaný na čtrnáct Český lvů se odehrává v letech 1968 až 1989, zachycuje tedy proměnu Václava Havla od dramatika šedesátých let přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. „Václav Havel je pro mě osobností, jejíž vhled je pořád úžasně současný a moderní. Víc, než jsem si myslel. Jsem rád, že jsem ho díky přípravě na natáčení mohl pro sebe znovuobjevit,“ říká Viktor Dvořák, jenž se v roli Havla představí divákům čtvrtou adventní neděli na Jedničce. Jako první ale na dekádu od odchodu výrazné osobnosti novodobých českých dějin upozorní premiéra česko-amerického snímku Umění disentu na programu ČT art, a to ve čtvrtek 16. prosince. Následně, v pátek, se bude výročí věnovat zejména zpravodajská Čtyřiadvacítka. Kromě pravidelných vstupů z Piazzetty Václava Havla u Národního divadla v průběhu celého dne je připraveno i speciální vysílání večerních Událostí, komentářů, v němž budou na prvního porevolučního prezidenta vzpomínat osobnosti, jako jsou Dagmar Havlová, Jan Burian, Ladislav Špaček nebo Michael Žantovský. V sobotu 18. prosince připomene program Dvojky dění kolem ztráty prezidenta dokumentem Poslední odcházení Václava Havla režisérky Moniky Le Fay, na nějž naváže přímý přenos zádušní mše za Václava Havla z Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Večer pak bude patřit záznamu představení Audience s Josefem Abrhámem a Pavlem Landovským v režii Jiřího Menzela, a to na stanici ČT art. Výročí prezidentova úmrtí současně připomenou medailonky 10 let bez Václava Havla. Speciál se vrací v čase a odhaluje génia loci míst spojených s jeho osobností. Hlavními protagonisty příběhů tedy nejsou lidé, ale pět konkrétních míst. Divák se tak ocitne před pankráckou věznicí v roce 1989, v Divadle Na zábradlí v 60. letech a na Hrádečku v 70. letech minulého století. Každým z příběhů diváka provede dobový očitý svědek. Projekt bude částečně dostupný také v novém iVysílání v podobě tematických výběrů na hlavní stránce. Václavu Havlovi, jeho životu, dílu a nezastupitelné politické roli, se bude věnovat také vzdělávací portál ČT edu. Pro studenty, učitele i další zájemce jsou na webu od pondělí 13. prosince připraveny náměty do výuky, pracovní listy, filmové archivy i vzdělávací videa.   Pořady k 10 letům od úmrtí Václava Havla 16. prosince 22:00 ČT art – Umění disentu (režie James D. La Sueur) 23:45 ČT art – Prezidentova račí chůze (připravil: Oliver Malina Morgenstern) 17. prosince 22:40 ČT art – Pocta Václavu Havlovi (režie: Rudolf Vodrážka) 21:00 ČT24 – 10 let bez Václava Havla: První polistopadový prezident očima významných osobnosti minulosti i současnosti (speciál Události, komentáře) 18. prosince 9:35 ČT2 – Dopisy Olze (režie: Michal Hýbek) 10:00 ČT2 – Poslední odcházení Václava Havla (režie: Monika Le Fay) 11:00 ČT2 – Requiem za Václava Havla (režie: Jaroslav Rásocha) 12:35 ČT2 – Proč Havel? (režie: Vojtěch Jasný, průvodce: Miloš Forman) 14:15 ČT2 – Krásný ztráty (režie: Tereza Kopáčová) 20:15 ČT art – Audience (režie: Jiří Menzel) 21:45 ČT3 – Motýl na anténě (režie: Ladislav Smoljak) 22:30 ČT3 – Vernisáž (režie: Ivan Rajmont) 19. prosince 14:10 ČT2 – V objetí dalajlamy (režie: Viliam Poltikovič) 14:40 ČT2 – Václav Havel a Dominik Duka: společný výslech (režie: Ladislav Cmíral) 20:10 ČT1 – Havel (režie: Slávek Horák)

Čas načtení: 2021-01-15 18:33:41

U knihovny s Petrem Bílkem: O nudných dialozích, chlapáckých historkách a filozofii dějin

Knihkupectví jsou zavřená, knihovny nefungují, čtečka se brzy přejí, takže člověku nezbývá než revidovat knižní zásobu, kterou má leta doma, a vydolovat z regálů to, na co už zapomněl nebo co tlak povinností odkazoval k četbě na pozdější dobu.   Elie Wiesel: Soudci (Odeon 2001/ překlad Alexandra Pflimpflová) Je příznačné, že Wiesel (1928–2016) dostal v roce 1986 Nobelovu cenu míru a nikoli Nobelovu cenu za literaturu. Kdo se pustí do jeho beletrie, nahmátne brzy jeho profesorskou rétoriku a tím se setkání se spisovatelem mění na setkání se společenským vědcem, politickým aktivistou nebo filozofem. Fabulační uzly mu v této novele slouží k tomu, aby mohl rozvíjet své etické a náboženské úvahy, vyprávění napíná na skřipec apriorního modelu a některé dialogy hodně šustí papírem. Sněhová vánice přinutí pravidelný let do Izraele nouzově přistát někde v americkém vnitrozemí a pět pasažérů najde azyl v domě podivného soudce, který na ně uplatní během probdělé noci všechen svůj sadistický manipulativní potenciál. Autorova spekulativnost postrádá přesvědčivost a místo předpokládaného a zamýšleného vzrušení či napětí se dostavuje jako nevítaný host nuda. Důležitější jsou Wieselovy práce o talmudu a světě chasidů, který poznal na vlastní kůži v rumunském Sighetu, kde se narodil.   Dashiell Hammett: Dívka se stříbrnýma očima (Odeon 1978/ překlad Michael Žantovský) Sedm Hammettových (1894–1961) detektivních povídek nezklame ani po letech. Díky překladatelově vynalézavosti neztrácí autorův jadrný jazyk pověstný drsný pel a upoutá svěžestí chlapácky vyprávěných historek. Hammettova osobní zkušenost s prací detektiva poskytuje jeho fabulaci dostatek materiálu a znalostí, takže vlastně čteme realistickou prózu z amerického podsvětí. „Ženy nebývají vždycky rozumné: mají sklon nebrat v úvahu takové titěrnosti jako na ně namířené revolvery.“ Podobné věty trousí autor s roztomilým pomrkáváním, a právě to vzdaluje jeho povídky od plochých akčních krváků. Tento svět je plný podrazáků, zlodějů, lumpů a vrahů, vládne tu chtivost, klam, šalba a lest, ještě že se v pravou chvíli objeví obtloustlý chlapík, který se vyzná v lidech i zbraních. Doporučuji, pokud se potřebujete zbavit mdlé chuti domácího vězení.   Jan Patočka: Kacířské eseje o filosofii dějin (Academia 1990) Tento spis, který vznikl v bezprostřední souvislosti se zrodem Charty 77, zlidověl, pokud by se soudilo podle četnosti poukazů na něj, podle frekvence citátů a myšlenkových výpůjček, podle jeho divadelního ztvárnění a podle frazeologie, jíž sytí četné veřejné projevy našich politologů. Jako parašutisti, kteří hned po nástupu do letadla zacvaknou karabinku padáku za vodicí lano, jistí se čeští intelektuálové patočkovskou aluzí, aby dali najevo, že nejsou žádní hej počkej a že vědí, co se sluší. Je ovšem otázka, zda Patočkova berná mince je opravdu tak tvrdá. Vzaly dějiny počátek v éře athénské demokracie? Nejde o přecenění krátké epizody? Nesouvisí dějinnost s vládou paměti, a tedy písma? V Patočkově pojetí nikoli. „Dějiny vznikají otřesem naivního a absolutního smyslu v téměř současném a vzájemně se podmiňujícím vzniku politiky a filosofie.“ {loadmodule mod_tags_similar,Související}